Ocenění - Honor's

Světská sláva, polní tráva. To si celý život opakuji, ale je tu jeden, snad pochopitelný důvod, proč přeci jen tyto stránky mít. Měly by být jakousi mojí internetovou knihovnou, odkazem pro mé potomky, zprávou o tom, kdo byl a jaký byl jejich otec, dědeček, pradědeček. Shromažďuji zde všechny dokumenty, které se vážou k průběhu mého života. Mají však i další, daleko přízemnější smysl. Pomalu všechno pozapomínám a při četných rozhovorech stránky působí jako vítaný osvěžovač paměti.

Řád bílého dvojkříže II. třídy

Tento vysoký řád z rukou slovenského prezidenta Andreje Kisky je mým nejvzácnějším oceněním. Pana prezidenta si velmi vážím pro jeho statečné a moudré státnické postoje v nelehké a turbulentní době. Je to muž na svém místě a takového člověka bych přál i našemu národu.

ďakovný list Ústavu pamati národa slovenské republiky

Děkovný list slovenského Ústavu paměti národa je pro mne velkým zadostiučiněním. V době, kdy se u nás ještě líbal Husák s Brežněvem, jsem se snažil s Pražským výběrem, později s M. Horáčkem a nakonec s V. Havlem a dalšími osobnostmi udělat alespoň něco pro obnovu svobody a demokracie. Jsem rád a vděčný, že si toho Slováci všimli.

Nomination of Michael Kocab for Nobel Peace Prize

(english) (czech)

Nobelovku jsem nedostal, ani bych si jí nezasloužil. Ale fakt, že jsem na ní byl navržen, je pro mne oceněním nepředstavitelných rozměrů. A podíváte-li se, kdo je mezi navrhovateli, nebudete věřit. Ani já tomu dodnes skoro nevěřím :)

čestné občanství města Husince

Tohoto ocenění si velmi vážím. Jan Hus je pro mne příkladem statečnosti, která je schopna jít až za hranice lidského bytí. Vedle Milady Horákové je asi nejvýznamnějším českým mučedníkem, ale zapsal se do našich dějin i v dalších oblastech. Do Husince jezdím rád a 6.7.2016 jsem na zahradě Husova muzea uvedl i premiéru mé skladby Jan Hus - Memento Mei. Jihočeská filharmonie ji zahrála skvěle.

Čestné občanství města Sliač

Sliač je nyní již i mým městem. Navštěvuji ho často a z vděčností jsem přijal jeho čestné občanství v průběhu ceremoniálu odhalení památníku věnovanému ukončení okupace Československa sovětskými vojsky. Při té příležitosti jsem se stkal i se slovenským prezidentem Kiskou, kterého si velmi vážím.

S prezidentem Kiskou ve Sliači, 27.6.2016

Čestné občanství Mladé Boleslavi

V Mladé Boleslavi jsem žil se svými rodiči v období svých gymnaziálních let. Tam mne učitelka klavíru Kyselová připravila na Konzervatoř v Praze, tam jsem také pravidelně na ulicích potkával sovětské důstojníky, tam můj otec podepsal Chartu 77 a vysloužil si tak ukončení své farářské práce. Následovala perzekuce naší rodiny a velké problémy mé matky, která pracovala jako psycholožka v psychiatrické léčebně v Kosmonosích. Jsem hrdý na toto čestné občanství a do Boleslavi se vracím pravidelně a rád.

Čestné občanství města Krupky

Toto je mé, historicky první, čestné občanství, které mi město Krupka udělilo za rozhodující podíl při realizaci odsunu sovětských vojsk z ČSFR a tím i odchodu sovětské armády z města Krupky. Kdo by na to nebyl hrdý? Několikrát jsem se do Krupky vrátil i ve funkci ministra pro lidská práva.

Poděkování za svobodu

26.11.2005 mi ODS a KDU-ČSL ve Frýdku-Místku vyjádřily toto uznání, které mne dojalo. Nejsem nesoudný, abych takové projevy vděčnosti vztahoval jen sám na sebe. V centru listopadových událostí se pohybovala celá řada skvělých lidí a na odsunu sovětských okupačních vojsk z ČSFR pracovala řada státních úřadů, reprezentovaných mnoha odhodlanými a aktivními lidmi. Ale jsme jen lidi a každé uznání smyslu naší práce potěší.